Nastavení cookies
Czech   English   Deutsch

Sluneční hodiny na Kleti

Poblíž geodetického vrcholu hory (1084,2 m n.m., který je o několik metrů níž než skutečný nejvyšší bod na skále, kde dnes stojí rozhledna), je umístěn kamenný válcový sloupek s pozoruhodným technickým a zároveň výtvarným dílem - slunečními hodinami.

Ty patří mezi nejjednodušší  astronomické přístroje. Ve svém  principu  jsou používány už několik tisíciletí, když nejjednodušším přístrojem byl gnómon, sloup sloužící též i jako sluneční hodiny. Pomocí něho bylo možno určovat polohu nebeských těles na obloze. Sluneční hodiny dodnes ukazují čas, i když jen  pravý pásmový (čili nikoliv letní), na mnoha historických budovách  (kostelech, zámcích, klášterech, farách  a radnicích). Často jsou zdokonalené o hyperbolické rozdělení zvířetníku a doprovázené latinskými hesly, která připomínají neúprosný běh času lidského života.  Ačkoliv se mechanické hodiny objevují už ve 14. století a  pražský staroměstský orloj, první veřejné a zároveň astronomické hodiny u nás, pochází  ze začátku 15. stol., málokdo si  uvědomuje, že jejich seřizování bylo  závislé na slunečních hodinách. Až do zavedení  pásmového času, (středoevropský čas byl u nás zaveden 1. 1. 1912), se každá obec řídila místním časem slunečním, který odpovídal místnímu poledníku.

V Praze sloužil jako gnómon (sloup určující polohu Slunce) Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Postaven byl  v roce 1648, socha na něm byla vztyčena 26. září 1650, stržen byl 3. listopadu 1918. V dlažbě jej připomíná tzv. pražský meridián, kovové zobrazení jeho poledního stínu.  Přesněji bylo měřeno poledne až později v astronomické věži jezuitské klementinské koleje, v tak zvané meridiánové síni, kde poledník představuje napnutá struna, kterou přesně v pravé sluneční poledne osvětlí úzký sluneční paprsek. Tento okamžik byl od r. 1842 ohlašován praporem a od r. 1891 ještě dělovým výstřelem na Hradčanech. Méně  exaktně ohlašovaly poledne celé obci a do okolí už od  středověku kostelní zvony. Teprve od roku 1926 je u nás vysílán časový signál  rozhlasem, a to z Klementina.

Převaha slunečních dní na vrcholu Kleti (průměrně je to 2012 hodin za rok, což znamená 5,5 h den co den), předurčila toto místo pro astronomická pozorování. K  tomu měla sloužit i rozhledna postavená  r. 1825. Profesionální hvězdárna, nejvýše položená v Čechách, byla  postavena pod vrcholem až r. 1957. Sluneční hodiny zde nechala postavit Holubovská obec roku 1974  podle návrhu a konstrukce Ing. arch. Petra Peška z Českého Krumlova, vyrobil je pražský kovář Jan Smrž.

Čas takto měřený  na Kleti se vztahuje k místu, které se nachází na poledníku 14°17´ východní délky. Tento místní čas je odlišný od prakticky používaného času pásmového, u nás středoevropského. Středoevropský čas je čas poledníku 15° východně od Greenwiche. Od středoevropského času se místní kleťský čas opožďuje  o 2 min. 52 s, což je vzhledem k možnostem tohoto přístroje  zanedbatelné. Větší časový rozdíl je způsoben nepravidelným pohybem Slunce, které promítá svým stínem na ciferníku slunečních hodin  tzv. pravý sluneční čas. Ten kolísá oproti střednímu slunečnímu času během roku od + 14 min. (v únoru) do –16 min.  (v listopadu). Roční průběh této tzv. časové rovnice (střední čas minus čas pravý), je znázorněn grafem na zadní straně středního číselníku.

Spíše než k určování času, má tento přístroj  účel demonstrační - zobrazuje průmět pohybu Slunce po nebeské dráze (po paralelách) během dne i jeho proměny během roku, (po ekliptice) mezi letním a zimním slunovratem. Na čtyřech číselnících (na východním od 4 do 10 h dopoledne, k jihu uprostřed dne od 8 do 16 h a  na západním od 14 h do 20 h,  ukazují hodiny místní sluneční čas s přesností na 10 respektive 5 min. Svislé dělení časové je doplněno příčnými křivkami (hyperbolami), které ukazují polohu Slunce ve znamení zvěrokruhu (zodiakální polohu), jak se mění během roku, a která vlastně představuje sluneční kalendář:

období znak znamení poznámka
21.3. - 19.4.   beran Beran (Skopec)   ~ 21.3. jarní rovnodennost  
20.4. - 19.5. Býk Býk  
20.5. - 20.6. Blíženci Blíženci  
21.6. - 19.7. Rak Rak ~ 22.6. letní slunovrat
20.7. - 21.8. Lev Lev  
22.8. - 22.9. Panna Panna  
23.9. - 21.10. Váhy Váhy ~ 23.9. podzimní rovnodennost
22.10. - 21.11. Štír Štír  
21.11. - 20.12. Střelec Střelec  
21.12. - 18.1. Kozoroh Kozoroh ~ 22.12. zimní slunovrat
19.1. - 19.2. Vodnář Vodnář  
20.2. - 20.3. Ryby Ryby  

Den vstupu Slunce do příslušných znamení je uveden rovněž na zadní straně střední desky. Na východním a západním číselníku lze na koncích hyperbol zvěrokruhu odečíst  čas východu a západu Slunce.

Čtvrtý číselník se nachází na vnitřní straně spojovacího prstence, který je v zimě osvětlen zdola, v létě shora a v době rovnodennosti je zastíněn, protože prstenec je v poloze rovnoběžné s rovníkem a sluneční stín  v té době  neběží po hyperbole, ale po přímce. Celý přístroj je nakloněn a svírá s vodorovnou rovinou úhel 48° 52´46´´, který je severní zeměpisnou šířkou vrcholu Kleti. Nakloněná osa je zároveň rovnoběžná se zemskou osou a horním koncem směřuje k Polárce v souhvězdí Malého vozu (Malá medvědice, Ursa minor) a určuje světový (astronomický) sever.

© 1996-2024, HaP České Budějovice-Kleť | Realizace Kostax s.r.o.
| počet návštěv: 2 831 304 od 1. 9. 1996 | Prohlášení o přístupnosti twitter facebook instagram