Poblíž geodetického vrcholu hory (1084,2 m n.m., který je o několik metrů níž než skutečný nejvyšší bod na skále, kde dnes stojí rozhledna), je umístěn kamenný válcový sloupek s pozoruhodným technickým a zároveň výtvarným dílem - slunečními hodinami.
Ty patří mezi nejjednodušší astronomické přístroje. Ve svém principu jsou používány už několik tisíciletí, když nejjednodušším přístrojem byl gnómon, sloup sloužící též i jako sluneční hodiny. Pomocí něho bylo možno určovat polohu nebeských těles na obloze. Sluneční hodiny dodnes ukazují čas, i když jen pravý pásmový (čili nikoliv letní), na mnoha historických budovách (kostelech, zámcích, klášterech, farách a radnicích). Často jsou zdokonalené o hyperbolické rozdělení zvířetníku a doprovázené latinskými hesly, která připomínají neúprosný běh času lidského života. Ačkoliv se mechanické hodiny objevují už ve 14. století a pražský staroměstský orloj, první veřejné a zároveň astronomické hodiny u nás, pochází ze začátku 15. stol., málokdo si uvědomuje, že jejich seřizování bylo závislé na slunečních hodinách. Až do zavedení pásmového času, (středoevropský čas byl u nás zaveden 1. 1. 1912), se každá obec řídila místním časem slunečním, který odpovídal místnímu poledníku.
V Praze sloužil jako gnómon (sloup určující polohu Slunce) Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Postaven byl v roce 1648, socha na něm byla vztyčena 26. září 1650, stržen byl 3. listopadu 1918. V dlažbě jej připomíná tzv. pražský meridián, kovové zobrazení jeho poledního stínu. Přesněji bylo měřeno poledne až později v astronomické věži jezuitské klementinské koleje, v tak zvané meridiánové síni, kde poledník představuje napnutá struna, kterou přesně v pravé sluneční poledne osvětlí úzký sluneční paprsek. Tento okamžik byl od r. 1842 ohlašován praporem a od r. 1891 ještě dělovým výstřelem na Hradčanech. Méně exaktně ohlašovaly poledne celé obci a do okolí už od středověku kostelní zvony. Teprve od roku 1926 je u nás vysílán časový signál rozhlasem, a to z Klementina.
Převaha slunečních dní na vrcholu Kleti (průměrně je to 2012 hodin za rok, což znamená 5,5 h den co den), předurčila toto místo pro astronomická pozorování. K tomu měla sloužit i rozhledna postavená r. 1825. Profesionální hvězdárna, nejvýše položená v Čechách, byla postavena pod vrcholem až r. 1957. Sluneční hodiny zde nechala postavit Holubovská obec roku 1974 podle návrhu a konstrukce Ing. arch. Petra Peška z Českého Krumlova, vyrobil je pražský kovář Jan Smrž.
Čas takto měřený na Kleti se vztahuje k místu, které se nachází na poledníku 14°17´ východní délky. Tento místní čas je odlišný od prakticky používaného času pásmového, u nás středoevropského. Středoevropský čas je čas poledníku 15° východně od Greenwiche. Od středoevropského času se místní kleťský čas opožďuje o 2 min. 52 s, což je vzhledem k možnostem tohoto přístroje zanedbatelné. Větší časový rozdíl je způsoben nepravidelným pohybem Slunce, které promítá svým stínem na ciferníku slunečních hodin tzv. pravý sluneční čas. Ten kolísá oproti střednímu slunečnímu času během roku od + 14 min. (v únoru) do –16 min. (v listopadu). Roční průběh této tzv. časové rovnice (střední čas minus čas pravý), je znázorněn grafem na zadní straně středního číselníku.
Spíše než k určování času, má tento přístroj účel demonstrační - zobrazuje průmět pohybu Slunce po nebeské dráze (po paralelách) během dne i jeho proměny během roku, (po ekliptice) mezi letním a zimním slunovratem. Na čtyřech číselnících (na východním od 4 do 10 h dopoledne, k jihu uprostřed dne od 8 do 16 h a na západním od 14 h do 20 h, ukazují hodiny místní sluneční čas s přesností na 10 respektive 5 min. Svislé dělení časové je doplněno příčnými křivkami (hyperbolami), které ukazují polohu Slunce ve znamení zvěrokruhu (zodiakální polohu), jak se mění během roku, a která vlastně představuje sluneční kalendář:
období | znak | znamení | poznámka |
---|---|---|---|
21.3. - 19.4. | Beran (Skopec) | ~ 21.3. jarní rovnodennost | |
20.4. - 19.5. | Býk | ||
20.5. - 20.6. | Blíženci | ||
21.6. - 19.7. | Rak | ~ 22.6. letní slunovrat | |
20.7. - 21.8. | Lev | ||
22.8. - 22.9. | Panna | ||
23.9. - 21.10. | Váhy | ~ 23.9. podzimní rovnodennost | |
22.10. - 21.11. | Štír | ||
21.11. - 20.12. | Střelec | ||
21.12. - 18.1. | Kozoroh | ~ 22.12. zimní slunovrat | |
19.1. - 19.2. | Vodnář | ||
20.2. - 20.3. | Ryby |
Den vstupu Slunce do příslušných znamení je uveden rovněž na zadní straně střední desky. Na východním a západním číselníku lze na koncích hyperbol zvěrokruhu odečíst čas východu a západu Slunce.
Čtvrtý číselník se nachází na vnitřní straně spojovacího prstence, který je v zimě osvětlen zdola, v létě shora a v době rovnodennosti je zastíněn, protože prstenec je v poloze rovnoběžné s rovníkem a sluneční stín v té době neběží po hyperbole, ale po přímce. Celý přístroj je nakloněn a svírá s vodorovnou rovinou úhel 48° 52´46´´, který je severní zeměpisnou šířkou vrcholu Kleti. Nakloněná osa je zároveň rovnoběžná se zemskou osou a horním koncem směřuje k Polárce v souhvězdí Malého vozu (Malá medvědice, Ursa minor) a určuje světový (astronomický) sever.